Pokud máme kočku nebo kocoura nešlechtěné, bylo by vhodné nechat je kastrovat. Stejně tak kočky šlechtěné i s rodokmenem, nemáme-li v plánu chov. Jejích vykastrování je nevylučuje z výstav – máme pro ně třídy kastrátů, kde mohou získávat ocenění. Útulky jsou plné koček, které potřebují vlastní rodinu (dokonce tam najdeme i šlechtěné kočky), není proto dobré dále jejich počet rozšiřovat, pokud pro koťáta nemáme umístění.
Názory, že kastrované kočky či kocouři jsou hloupí a líní, jsou nepravdivé. Kocouři ztratí jen svůj „roztomilý“ zvyk značkování teritoria a toulání. Po tom se nám rozhodně stýskat nemusí. Pokud je kočka či kocour povahou aktivní, zůstanou takoví i po kastraci.
Není třeba na kočky vztahovat lídské úvahy typu „chudáček, o co přijde tou kastrací“, protože kočky tak nepřemýšlí. Když se pohlavní pud oslabí, nemyslí na to, co by bylo, kdyby… Horší je držet nekastrované kočky a kocoury bez rodičovského uplatnění.